Den duchovní obnovy v Charitě Kyjov

Na výzvu papežské rady Cor unum a naší biskupské konference k uskutečnění postního dne v  Charitách jsme se rozhodli toto přání naplnit.
Termín, rozsah a čas byl dohodnut s místním panem děkanem a stanoven na čtvrtek 17. 3. 2016 odpoledne.
Na obnovu jsme se připravovali celou dobu svatopostní polední společnou modlitbou papeže Františka pro Svatý rok milosrdenství.

Program duchovní obnovy sestával z dvou přednášek/zamyšlení, z adorace, z tiché chvíle pro osobní modlitbu a meditaci, a z možnosti vykonání svátosti smíření či individuálního pohovoru s knězem. Postní den jsme zakončili společnou křížovou cestou a mší svatou, obětovanou za charitní dílo a nemocného spolupracovníka.

První zamyšlení věnoval pan děkan tématu Charita a milosrdenství. V této úvaze se zamýšlel nad posláním Charity s důrazem na milosrdenství. „Naše služba má být okořeněna láskou. Charita má zářit láskou,“ končila první přednáška.
Druhé zamyšlení věnoval tématu milosrdenství a já. „Každý z nás je potřebný. Potřebujeme být i neseni, nejen nést“ Poukazoval přitom na službu každého z nás ve světle obrazu (loga) k roku milosrdenství. Zdůraznil potřebu člověka - mít vedle sebe někoho, komu se může svěřit, kdo nás podepře. Toto téma ilustroval na příběhu chlapce a nemocné babičky, se kterou sedával na houpací lavičce a které se svěřoval se svými starostmi. Ona ho vždy povzbudila a poplácala po kolenou. Na závěr nám popřál, abychom vždy měli někoho, kdo nás v našich nesnázích „poplácá“, abychom si – obrazně řečeno - vždy měli vedle koho sednout, abychom také my dělali vedle sebe místo pro toho, kdo je právě potřebuje, zkrátka abychom nezůstali osamoceni.    

Jsme rádi za výzvu, která nás vedla a inspirovala k postnímu dni. Obnovy se zúčastnili bezmála všichni zaměstnanci naší Charity, vyjma těch, kteří byli ve službě.
Myslím, že úvodní slovo pana děkana: „Zastavte se a odpočiňte si od svých starostí, alespoň jedno odpoledne věnujte sobě“ došlo svého naplnění.